Padmasambhava, mistr z Oddijány, byl velkým jogínem, učencem a tantrickým mistrem a přinesl ve 8.století buddhismus do Tibetu. Předal zde mnoho nauk tibetskému králi, jeho ministrům, učencům a meditujícím, z nichž mnoho dosáhlo nejvyšší realizace. Jeho nauky, které jsou živé dodnes, se uchovávaly především v tradici ňingma (stará škola), a tvoří je nauky ústních odkazů (kama) a ukrytých pokladů (terma).
Nauky, které bude J.S.Taklung Tsetrul Rinpočhe předávat, patří k tradici terma. Všechny tyto nauky původně předal mistr Padmasambhava. Tvoří je ústní předání (lung), instrukce (tri) a iniciace neboli zplnomocnění (wang).
Nauky a iniciace, které udou předány J.S. Taklung Tsetrul Rinpočhem v Praze:
1. Hluboká nauka Samoosvobozování v prvotním stavu prostřednictvím pokojných a hněvivých božstev podle mistra Karma Lingpy (tib. zab chos zhi khro dgongs pa rang grol gyi dbang)
Šitro (zhi khro), tibetský termín, který se překládá jako pokojná a hněvivá božstva, je nauka, jež byla ve 8.století ukryta Padmasambhavou a znovu byla objevená mistrem Karma Lingpou (14.st) z hory Gampodar.
Nauka Samoosvobozování v prvotním stavu prostřednictvím pokojných a hněvivých božstev je součástí šitra, a nauk vnitřních tanter – mahájógy, anujógy a atijógy. Nauka šitro je úzce spojená s hlavní tantrou mahájógy, Guhjagarbha tantrou (Tantra tajné esence, Sangwa ňingpo), ačkoliv hlavním principem je uskutečnění prvotního stavu samoosvobozování (gongpa rangdrol).
Tento cyklus nauk obsahuje rovněž text na západě známý jako Tibetská kniha mrtvých, přesněji „Osvobození v přechodovém stavu (skze naslouchání)“ (bar do’i thos grol) a s ní spojenou sádhanu neboli praxi mandaly 42 pokojných a 58 hněvivých božstev. Nauky tohoto cyklu vysvětlují prožitky, kterými člověk prochází v životě, v okamžiku smrti i po smrti. Objasňují proces umírání a jak je v těchto fázích možné dosáhnout osvobození a ukončit cyklus znovuzrozování v podmíněné existenci samsáry.
Iniciace šitro je zplnomocnění do mandaly sto pokojných a hněvivých symbolických božstev, které zosobňují čistý aspekt bytostných složek člověka (skt. skandha) – tvaru, vnímání, pociťování, mentální formace a vědomí a také pěti velkých elementů (prostor, vzduch, vodu, oheň a zemi). V okamžiku smrti se fyzické elementy těla i duševní stavy mysli vnitřně rozpouštějí a objevují se posmrtné vize. Nauky o bardu nabízejí celou řadu instrukcí, díky nimž můžeme rozpoznat pravou podstatu mysli a dosáhnout v okamžiku smrti nebo po smrti osvícení.
Samotné obdržení iniciace šitra očišťuje závoje a negativní karmu těla, řeči a mysli a zasévá příčiny osvobození především v okamžiku smrti a po smrti. V Tibetu bylo zvykem obdržet iniciaci šitra co možná nejvíce krát.
Ačkoliv existuje celá řada transmisí a cyklů šitra, které objevili různí tertőni, šitro podle Karma Lingpy je nejrozšířenější a nejkomplexnější. Obsahuje mnoho esenciálních i doplňujících textů. Kompletní překlad tohoto cyklu vyšel před několika lety v angličtině a v současné době je překládán i do češtiny Překladatelskou skupinou komunity dzogčhenu.
2. Iniciace Padmasambhavy zvaná Ztělesnění Tří klenotů mistra Džacőn Ňingpo (dkon mchog spyi ´dus gyi dbang)
Cyklus termy „Ztělesnění Tří klenotů“ zaměřený na Padmasambhavu objevil veliký tertőn Džacőn Ňingpo (1585-1656). Tato velmi slavná praxe Tří kořenů (Guru, kořen neboli zdroj požehnání, déva či jidam neboli zdroj uskutečnění a dákiní či khandro neboli zdroj duchovní aktivity) představuje kompletní cestu k osvobození. Je založená na vnějších, vnitřních, tajných a nejtajnějších aspektech Gurua Padmasabhavy. Tuto transmisi tvoří pokojný aspekt Padmasabhavy (vnější a vnitřní Guru), hněvlivý Guru, Guru Dragpo (tajný Guru) a dákiní Simhamukha, dákiní s Lví tváří (nejtajnější Guru). Tato hluboká nauka byla jednou z hlavních praxí Džamgona Kongtrula Velikého (1813-1899) i dalších mistrů všech škol tibetského buddhismu.
3. Zelená Tára podle tradice Longčhen ňingthig (phag ma sgrol ma´i gyi dbang)
Tára je jedním z hlavních ženských buddhovských aspektů vadžrajány. Praxe Zelené Táry je jednou z nejlepších metod na odstranění překážek, splnění přání, rozvíjení soucitu a štědrosti, přičemž hlavním účelem praxe je rozpoznání přirozenosti mysli (semňi) neboli prvotního stavu (rigpa). Transmise Zelené Táry v této tradici obsahuje 21 specifických manter, spojených s 21 aspekty Táry, které ztělesňují kvality stavu osvícení a pěti buddhovských rodin.
Džigme Lingpa (1729-1798) byl velký mistr a objevitel cyklu Longčhen ňingthig, který je dodnes jednou z nejznámějších nauk staré školy.
4. Iniciace Písně vadžry a 25 světel neboli prostorů z cyklu ”Osvobození skrze dotek” (Tagdrol) podle tradice Čtyř částí esence srdce (Ňingthig jabži) mistra Longčhenpy (Klong chen snying thig yab zhi btags grol rgyab yig yid bzhin lhun grub gyi dbang)
Nauky dzogčhen semde (serie přirozenosti mysli) a longde (serie prvotního prostoru) přinesl do Tibetu ve 8.století překladatel Vairóčana, a nauky upadéša (serie tajných instrukcí) Guru Padmasabhava a Vimalamitra. Obě byly ukryté jako poklady termy. Transmise Padmsambhavy se nazývá Esence srdce dákiní (Khandro ňingthig) a nauka Vimalamitry Esence srdce Vimalamitry (Vima ňingthig). Obě transmise sjednotil ve 14. století Longčhenpa (1308-1363), ve své proslulé nauce Čtyři části esence srdce (Ňingthig jabži), ke které patří i text Kvintesence Gurua (Lama jangtig), zvaný též Klenot splňující všechna přání (Jižin norbu) a Hluboká kvintesence (Zabmo jangtig).
Iniciaci tagdrol tvoří transmise Písně vadžry zvaná Neduální sjednocení Samantabhadry a Samntabhadrí a také transmise 25 prostorů vesmíru, 25 esenciálních očistných a osvobozujících manter. Obsahuje také poučení o zhotovení amuletu, který vytváří příčiny osvobození skrze nošení (tagdrol). Tato nauka je spojená s dzogčhenem, s učením o bardu a o šesti způsobech vytvoření příčiny osvobození (drolwa drugden).
5. Iniciace Ékadžátí podle tradice Longčhenpy
Ochránkyně manter Ékadžátí je hlavní ochránkyní nauky dzogčhenu a patří k jedním z důležitým ochráncům vadžrajány. Longčhenpa (1308-1363) je považován za největšího učence a krále jogínů tradice Ňingma. Je proslulý především svými texty Sedm pokladů (dzod dun), které pojednávají o všech aspektech Buddhova učení a hlavně o naukách Velké dokonalosti (dzogpa čhenpo).
